| Josef Šafařík Doktor Bárt |
| 1. vydání | |
připravujeme k vydání |
Povídka Doktor Bárt představuje v kontextu díla myslitele a esejisty Josefa Šafaříka (1907–1992) ojedinělý a doposud spíše přehlížený text. Šafařík je znám, a někdy i ctěn pro své první dílo – knihu Sedm listů Melinovi (1948) a poslední monumentální eseje Cestou k poslednímu (1992). Ostatní jeho dílo je stále roztroušeno a obtížně dostupné – výrazným počinem bylo pak vydání výboru jeho esejů pod názvem Hrady skutečné či povětrné (2008). Zatím však nebyly vydány texty z pozůstalosti či zásadní díl pozoruhodné korespondence.
V souboru Šafaříkových literárních pokusů má povídka Doktor Bárt jedinečné postavení: je to zjevně nejrozsáhlejší a zároveň nejzávažnější autorův pokus vyrovnat se s existenciálními otázkami smrtelnosti a konečnosti lidského života. Text je stylizován jako deník jakéhosi doktora Bárta, člověka racionálního, věcné a materialistického, který je po smrti své matky konfrontován s dosud zanedbávanou a opomíjenou emocionální a transcedující stránkou své bytosti. Forma deníku umožňuje jednak pozoruhodnou míru introspekce, jednak vede k vytvoření dosti experimentální montážní struktury: dochází ke střetání asociativně navazujících, někdy protikladných segmentů, pasáže podané jako dramatické dialogy jsou bez přechodu umisťovány vedle krátkých epických črt a esejistických bloků. S až sebezničující neúprosností je tu zachycena osobní „kalvárie“ hrdinova, neustále zmítán pochybami o vlastním rozumu snaží se pisatel co nejpřesněji, „nejobjektivněji“ popisovat a zachycovat své stavy.
Povídka je zachována v jediném strojopisu datovaném rokem 1953 a byla dokončena zřejmě v nejtemnějším období Šafaříkova života, kdy vůbe nebylo pomyšlení text, ještě existenciálního až náboženského ladění vydat. Z dnešního hlediska je vydání výzvou – mohlo by pomoci doplnit nejen obraz autora samého, ale také přidat střípek k úvahám o české existenciálně orientované próze.
Ediční příprava (Honza Petružela) a knižní vydání povídky Doktor Bárt v nakladatelství NA KONÁRI doplněné doslovem MgA. Davida Drozda, Ph.D., který se Šafaříkovým dílem dlouhodobě zabývá, je vedeno jednak snahou vynést ze zapomnění zřejmě provokativní text, jednak úmyslem připomenout samotného autora – při příležitosti 20.výročí jeho úmrtí (1992).
zpět do katalogu